Že má paní Hana (45) z Poberouní uzel na štítné žláze, se dozvěděla před sedmi lety úplnou náhodu – při vyšetření na ORL. Byla jsem nachlazená a měla podezření na zánět dutin. Podstoupila jsem proto sonografické vyšetření na ORL, při kterém se zjistilo, že mám na štítné žláze malý uzlík,
popisuje žena.
Lékař ji odeslal na endokrinologii, kde se jí ujal docent Jan Jiskra ze III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ten jí uzel změřil a provedl biopsii, při níž odebral vzorek tkáně štítné žlázy. „Naštěstí se nejednalo o zhoubný nález a uzlík ani nebyl příliš velký,“ popisuje Hana. K docentu Jiskrovi od té doby docházela na pravidelné kontroly. Dlouho bylo vše v pořádku, až loni jí lékař sdělil, že se uzel, ačkoli je nezhoubné povahy, postupně zvětšuje a má už téměř dva centimetry. Doporučil jej odstranit.
Byla jsem překvapená, protože jsem si uzel sama nenahmatala. Pan docent mi řekl, že existuje nová metoda, kterou se dají tyto typy uzlů odstranit ambulantně. Vysvětlil mi, že bych měla zákrok podstoupit raději co nejdřív – pokud by totiž uzel dál rostl, mohl by být na využití této metody už příliš velký a musela bych na operaci,
popisuje Hana.
Hana se dozvěděla, že je metoda založena na tepelných účincích vysokofrekvenčního elektrického proudu nebo mikrovlnného záření na tkáně. Ze zákroku jsem měla nejdřív trochu obavy. Prostudovala jsem i s manželem všechny materiály, které mi lékař zaslal, a nakonec jsem s ním souhlasila,
popisuje.
Zákrok podstoupila ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze letos v lednu. Trval přibližně hodinu a Hana během něj byla celou dobu při vědomí. Lékaři jí lokálně umrtvili pouze místo, kde se uzel nacházel.
Celou dobu jsem s nimi komunikovala. Do uzlu zaváděli tenkou jehlou elektrodu a postupně ho ,spálili‘. Měla jsem pocit lehkého tlaku, vše se ale dalo bez problémů zvládnout,
říká Hana.
Po zákroku mohla odejít domů, nakonec se však s lékaři domluvila, že zůstane v nemocnici do druhého dne na pozorování. Sestřičky mi dávaly na krk chladicí gelové polštářky. Bolela mě trochu hlava, jinak jsem se ale cítila dobře. Druhý den ráno mě propustili domů, kde jsem hned normálně fungovala. Velmi rychle jsem se taky vrátila do práce, vzpomíná Hana.
Její stav je v současné době stabilizovaný. Uzel se pět týdnů po zákroku zmenšil o jednu třetinu a podle lékaře Jiskry, ke kterému Hana chodí na pravidelné kontroly, lze očekávat během tří a šesti měsíců po výkonu jeho další zmenšování. Ze zákroku jsem měla zbytečné obavy. Jsem moc ráda, že jsem na něj kývla. Určitě bych ho doporučila i ostatním,
uzavírá Hana.
