Internet, a především mateřská fóra jsou takových otázek plná: při horečce si naleju horký čaj, vezmu paralen a zalezu (nebo uložím své dítě) pod pořádnou duchnu a potím se a potím. Dělám ale vlastně dobře?
Nezvýším teplotu naopak a neuškodím si?
„Při léčbě horečky platí vždy, že léky na její snížení v podstatě jen ovlivňujeme příznak nemoci, neléčíme nemoc samotnou,“ podotýká pražská praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
Obecně mají odborníci jednoduchou radu: řiďte se tím, co je vám příjemné. Jestli máte potřebu pod peřinu zalézt a vypotit se, udělejte to. Jestli tuhle potřebu nemáte a radši se přikryjete jen tenkou dekou, do toho.
Jedno je ale důležité a je potřeba to mít na paměti vždy. Začněte pořádně pít. Protože při vyšší teplotě, a při pocení obzvlášť, tělo ztrácí hodně tekutin, které je potřeba doplnit. Pitný režim je obzvlášť potřeba hlídat u dětí a starých lidí, protože pro jejich organismy je horečka enormní zátěž.
Proč teplota roste a kdy klesá?
Tělesná teplota se podle Bezdíčkové udržuje podobným mechanismem, jakým funguje termostat. Při infekci se aktivuje imunitní systém a součástí této odpovědi může být i zvýšení teploty v tomto termostatu. Organismus pak reaguje tak, že začne tělo ohřívat. To může být doprovázeno zimnicí, třesem či ledovými končetinami.
„Pokud je teplota do 38 stupňů, lze nechat tělo bránit se samo. Teplota nad 38 stupňů je často provázena bolestmi hlavy a celého těla, trvá-li déle, a zejména u malých dětí a starších lidí, může vést k dehydrataci a případně i minerálovému rozvratu. Proto je vhodné tuto horečku (tedy teplotu nad 38 st.) snižovat prostřednictvím léků, případně fyzikálně – prostřednictvím zábalů, chladné sprchy nebo větrání,“ radí Bezdíčková.
Co dáváte dětem starším šesti let na horečku?
Pokles teploty je provázen „přenastavením termostatu“ na nižší teplotu. Tato ztráta tepla se odehrává právě pocením. „Pocení tedy neznamená, že se nemoci organismus zbavuje – vypotí ji, ale umožňuje tělu zbavit se přebytečného tepla,“ dodává lékařka.
Kdy s horečkou vyhledat lékaře
Zvýšená teplota a také horečka jsou nepříjemné, ale pro náš organismus rozhodně potřebné. Zvýšená tělesná teplota je totiž projevem, že se organismus snaží vypořádat s nákazou. Jde o ochrannou reakci těla, jejíž potlačení může oddálit uzdravení.
Při vyšší teplotě jsou bílé krvinky pohyblivější, a tělo se tak lépe zvládá vypořádat s viry a bakteriemi. Ty navíc vysoké teploty často samy nepřežijí. Jenže současně jsou horečky pro organismus velkou zátěží a v určitou chvíli je potřeba je srážet. Kdy?
Teplotu mezi 37 a 38 stupni Celsia označujeme za zvýšenou. S tou není potřeba nic dělat, lékaři doporučují jen klidnější režim a více tekutin.
Horečkou označujeme teplotu nad 38 stupňů. Tu už odborníci většinou radí srážet pomocí léků nebo zábalů. Někdo za tuto hranici ovšem považuje až 38,5 °C. Záleží ale také na celkovém stavu. Někdo je při horečce schvácený, unavený a neschopný běžného fungování. V takovém případě jsou léky jistě na místě. Zatímco někdo jiný na sobě horečku téměř nepociťuje, a není proto potřeba za každou cenu po medikamentech sahat.
Pokud ale horečka vyšplhá nad 40,5 °C, hrozí už závažné komplikace, a pokud se nedaří ji srazit, je na místě vyhledat lékaře.
