Přitom byla dlouho neplodná a její děti byly vymodlené. Aby otěhotněla, přikládala si například kravský hnůj na vagínu a zkoušela i další tehdy doporučované podivnosti. Její život rozhodně nebyl snadný, ale dokázala si poradit a významným způsobem ovlivnila francouzské dějiny, protože z její hlavy pocházela i nechvalně proslulá Bartolomějská noc. Nejmocnější žena Evropy zemřela v pokročilém stáří na zánět pohrudnice.
Nemilovaná, nechtěná a neplodná
Kateřina Medicejská (1519–1589) se narodila ve Florencii do tamějšího vládnoucího zámožného rodu. Po předčasné smrti rodičů se o ni postaral příbuzný, papež Klement VII. a stala se jasným předmětem politických zájmů, její později smluvený sňatek se synem francouzského krále měl zajistit výhodné spojení obou zemí.
V době sňatku jí bylo sotva 14 let a předchozí roky strávila v klášterech, protože její rodiče zemřeli v době kdy jí nebyl ani jeden rok. V manželství rozhodně nebyla šťastná a to jediné, co se po ní chtělo, a sice dát Francii dědice, se jí stále jaksi nedařilo splnit. Kvůli tomu také hrozilo, že se s ní Jindřich II. rozvede. Tohoto času už byl panovníkem kvůli náhlé a podezřelé smrti svého staršího bratra, z jehož otrávení byla Kateřina také obviňována.
Kateřina trpěla osamocením, nepřijetím a nezájmem a byla královnou jen svým jménem, jinak zcela anonymní osobou, manžel totiž dával přednost své milence, byť o dvacet let starší, Dianě de Poitiers.
Životní šance po smrti manžela
Ale Kateřina se nevzdávala. Věděla, že by definitivně skončila. Začala se zajímat o okultismus a astrologii, na svém dvoře později hostila proslulého věštce Nostradama, a kvůli početí dítěte zkoušela nejrůznější osvědčené lidové prostředky, například přikládání kravského hnoje na vagínu nebo pití zvířecí moči.
Byla také podezřívána z čarodějnictví, a to vše vedlo k návrhům na rozvod. Nakonec se jako zázrakem zadařilo a Kateřina ve svých 25 letech porodila prvního syna Františka II. a postupně dalších devět dětí. Co v tom přesně sehrálo roli, zda zázračné uzdravení, dobová medicína, magie, anebo si Kateřina pořídila děti s někým jiným než s králem, není známo. Sedm z jejích deseti dětí se dožilo dospělosti a sehrálo velkou roli v dějinách Francie.
V roce 1559 dostala Kateřina Medicejská životní šanci. Bylo jí zhruba 40 let, ale stále se těšila plné síle a dobrému zdraví. Čerstvě ovdověla, když Jindřich II. zemřel na zranění způsobená na rytířském turnaji, kdy mu hrabě z Montgomery vrazil kopí rovnou do hlavy.
Nešťastník s dřevěnými třískami v oku a mozku žil ještě dva týdny, což pro něj muselo být nepředstavitelným utrpením. Kateřina Medicejská si vzala kopí jako svůj symbol a ujala se vlády na jakou Francie ještě dlouho vzpomínala. První, co Kateřina po smrti manžela udělala bylo to, že vypoklonkovala Dianu de Poitiers a vzala jí klenoty. Následně se věnovala svým dětem, s nimiž politicky manipulovala a připravovala politicky výhodné sňatky.
Bez špetky slitování
Následníkem trůnu se po smrti staršího syna – František II. zemřel v šestnácti letech zřejmě na infekci mozku - nakonec stal nezletilý a neduživý Karel IX. a Kateřina figurovala jako regentka. V té době ale zuřily boje mezi katolíky a protestanty, které nakonec vyústily až v Bartolomějskou noc, kdy byly právě na příkaz královny v ulicích krutě povražděny tisíce protestantů.
Přitom ještě před několika dny měla katolíky a hugenoty usmířit svatba Kateřininy dcery Markéty s vůdcem hugenotů Jindřichem Navarrským. Uvádí se, že Kateřina nechala otrávenými rukavicemi zavraždit Jindřichovu matku, která s tímto sňatkem nesouhlasila a snažila se o to, aby neproběhl. Historikové však tvrdí, že vražda jedem byla neprůkazná a paní d´Albert zemřela na tuberkulózu.
A ani Karel IX. nežil dlouho, zrovna tak nejmladší syn Kateřiny, který se přiklonil na stranu hugenotů. Spekuluje se i o tom, že Kateřina svého syna Karla omylem otrávila, ale pravděpodobně zemřel rovněž na tuberkulózu. Později povolala zpět do Francie dalšího syna Jindřicha III., aby si nárokoval trůn.
Ten kvůli upevnění moci nechal zavraždit Jindřicha z Guise a spojil se s Jindřichem Navarrským proti katolíkům. Kateřinino zhoršující se zdraví vedlo k úmrtí na zánět pohrudnice ve věku 69 let na zámku v Blois. O půl roku později ji do hrobu následoval i její syn Jindřich III. rukou vraha převlečeného za mnicha a dynastie rodu z Valois tak vymřela.
Zdroje:
Leonie Friedová: Kateřina Medicejská, Academia, Praha 2007;
