V poslední době je o lécích na obezitu hodně slyšet. Původně sloužily čistě pro pacienty s cukrovkou 2. typu. Vzhledem k tomu, jak dobře s nimi tito lidé shazovali přebytečná kila, začali je postupně chtít i pacienti bez této indikace. A je pravda, že ačkoliv výjimky samozřejmě existují, zhubne s nimi skoro každý. Jak ale upozorňuje doktor Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a hlavní řešitel Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění CarDia, není to tak, že by stačilo si jednou za pár dní píchnout injekci (léky se totiž aplikují pomocí předplněného injekčního pera) a jinak nedělat nic.
„I když za pomocí účinného léku hodně hubneme, tak pokud se snižuje množství tuku v těle, snižuje se taky svalová tkáň. A k tomu, abychom byli fit, musíme ještě cvičit a měli bychom prostě životní styl vždycky změnit, abychom měli slušnou fyzickou zdatnost. Pokud bych zhubnul jenom tím, že nejím, ale sedím při tom na gauči a nemám vůbec žádnou fyzickou aktivitu, není to zdravé hubnutí, bude mi ubývat hodně svalů a nebude to dobře fungovat,“ vysvětlil Haluzík v podcastu 120 na 80.
Podcast s Martinem Haluzíkem si můžete poslechnout přímo zde:
Účinek léků se dostavuje už za pár dní. Pacienti přestanou mít takový hlad a takové chutě. Postupně se jim chutě dokonce změní – přestanou vyhledávat nezdravá jídla, ale začnou obecně jíst zdravěji. Podle Haluzíka léky dokonce potlačí chutě na alkohol.
Cena léčby jde do tisíců
Nevýhodou léků je jejich cena. „Pokud jde o úhradu ze zdravotního pojištění, je to vlastně skutečně stále ještě věc, která je omezená pouze na cukrovku druhého typu, a paradoxně pacient má největší šanci na úhradu ve chvíli, kdy má vyšší stupeň obezity a horší kompenzaci cukrovky. To je lehce demotivující, protože já bych také asi s větší chutí léky dával těm, kteří se sami díky svému úsilí třeba už dostali na lepší kompenzaci a nižší hmotnost,“ říká Haluzík a pokračuje:
„Ale vzhledem k tomu, že ty léky nejsou úplně levné a počet pacientů je vysoký, pojišťovny musely nějakým způsobem omezit předepisování. V zásadě je to skutečně obezita prvního nebo druhého stupně a neuspokojivá kompenzace cukrovky. Tam je pak velká šance, že pacient bude mít léky hrazené.“
Jako samoplátce pak pacient zaplatí skutečně vysokou částku – až deset tisíc měsíčně. Jde tedy o významnou položku rozpočtu a ne každý si proto léky může dovolit.
Komu by doktor Haluzík léky v žádném případě nedoporučil? Kolik kilo se díky nim dá zhubnout? A při jakých dalších onemocněních umí pomoci? Nejen o tom diabetolog hovořil v podcastu 120 na 80.
