V České republice i jinde jsou na trhu rostlinné produkty, které svým názvem odkazují na živočišnou produkci, čímž mohou mást zákazníky. A to se nelíbí jak mlékařům, tak potravinářské inspekci, ale ani Potravinářské komoře. Na „mléčný název“ používaný pro rostlinný produkt už doplatil první významný výrobce.
Mléčné názvy jen pro skutečně mléčné výrobky
Pro mléko a mléčné výrobky jsou podle evropské legislativy stanoveny vyhrazené názvy a podmínky jejich použití. Jedná se konkrétně o následující názvy: syrovátka, smetana, máslo, podmáslí, máselný olej, kaseiny, bezvodý mléčný tuk, sýr, jogurt, kefír, kumys, viili/fil, smetana, fil, rjaženka, rūgušpiens.
Zákon nepřipouští ani různé hrátky s názvy, kdy výrobci nepoužijí přímo slovo mléko, jogurt a podobně, ale nějak je zaobalí:
„Pokud se vyhrazené názvy pro mléko a mléčné výrobky použijí v jakkoli odvozené nebo pozměněné formě, jako např. Sójové ml*ko, Sójová sm*tana, Sójový jog*rt, Joguart ap., pro označení čistě rostlinného výrobku atp., jež jsou i v této odvozené formě dostatečně srozumitelné průměrnému spotřebiteli (byly úmyslně pozměněny, ale jen do té míry, aby stále jednoznačně odkazovaly na vyhrazený název), jedná se stále o porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady EU,“ uvedl pro server Vitalia.cz Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). „Není možné, aby jakýkoli způsob obchodní úpravy potravin uváděl, naznačoval nebo vyvolával dojem, že daný produkt je produktem odvětví mléka a mléčných výrobků, pokud jím není.“
Jednoduše řečeno, až na jasně vymezené výjimky není možné, aby výrobci užívali pro rostlinné potraviny názvy, které jakkoliv „zavánějí“ mléčnou produkcí, natož se k ní odkazovali nebo se k této kategorii potravin připodobňovali. A kvůli tomu na konci září skončil název dobře zavedené značky Nemléko.
Nemléko ze stolu smetli mlékaři. Je z něj Optimistic
Šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček pro server Vitalia.cz přibližuje, jak a proč Nemléko přišlo o svůj název:
„Bude to tak rok, co jsme na legislativním výboru Potravinářské komory začali řešit název Nemléko. Prostřednictvím Potravinářské komory jsme pak podali na ministerstvo zemědělství oficiální žádost o přezkum celé této záležitosti. Já jsem také podal podnět výmazu ochranné známky, protože název Nemléko je poškozující a zavádějící. Bývalá společnost Nemléko ale předešla nějakému řízení, které by se s ní mohlo vést. Myslím, že pochopili, že ten tlak je veliký a že by nemuseli vyhrát. Rozhodnutí o změně názvu údajně mělo přijít ze strany Nemléka,“ popisuje Jiří Kopáček.
Změna ale byla spíše vynucena, jak jsme se dozvěděli od Amálie Koppové, spolumajitelky bývalé společnosti Nemléko, dnes firmy se stejným sortimentem, ale novým pojmenováním Optimistic (avšak původní doménou www.nemleko.cz): „Název byl nevyhovující podle evropské legislativy a bylo nám nařízeno ho změnit od Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Název obsahující slovo ‚mléko‘ nebo ‚jogurt‘ i jako kořen slova prý může klamat průměrného spotřebitele. SZPI tak musela jednat na základě anonymního udání,“ myslela si spolumajitelka firmy.
Až od nás se tak dozvídá, jaké je zákulisí změny názvu jejich podniku, jehož název zdánlivě dlouho nikomu nevadil. Ve skutečnosti ho v hledáčku měla SZPI už pět let. To nám potvrdil mluvčí Pavel Kopřiva: „Případem jsme se zabývali od vstupu tohoto výrobku na trh. Do hodnocení legality názvu výrobku ‚Nemléko‘ promluvil judikát Soudního dvora EU (konkrétně rozsudek ve věci C-422/16 Verband Sozialer Wettbewert eV proti TofuTown.com GmbH z roku 2017), který brání používání chráněných názvů (například mléko) ve výrobcích, které nesplňují podmínky pro používání těchto názvů například v reklamě, obchodních názvech apod.“
Eliška Křížová, vedoucí legislativního oddělení Potravinářské komory ČR, ke kauze Nemléka podotýká: „Tyto rostlinné výrobky mají bezesporu své místo na trhu a jsou i potřebné pro určité skupiny spotřebitelů, nicméně jejich název je zcela zavádějící, klamavý a v podstatě parazitující na chráněných termínech určených výlučně pro tradiční výrobky.“
Na trhu jsou další produkty se sporným názvem
V obchodech podle potravinářské komory nalezneme i několik dalších zavádějících označení (kromě „nemléka“ i „nejogurt“ či „nemáslo“ apod.). „Na situaci však pohlížíme z obecné roviny. Domníváme se, že by nemělo být umožněno využívat názvy tradičně používaných názvů, například mléko a mléčné výrobky ani maso a masné výrobky, u jejich rostlinných alternativ. Hodnotíme tyto názvy pro spotřebitele jako matoucí. Informace by měly být podle platné legislativy přesné a spotřebitelům jasně srozumitelné,“ uvádí Eliška Křížová.
Na českém trhu jsme narazili například na rostlinný produkt z ovsa v balení, jako má klasický jogurt. Tento výrobek s názvem Green Day Jahoda a citron nese označení Oat-yog. Že by yog jako yoga, ne yog jako yoghurt?
Na evropském trhu je pak k mání například Almond m*lk yog. „Pokud nejsou pro tyto produkty vyhrazeny výjimky, jsou v rozporu s platnou legislativou a jsou považovány za klamavé, jak u nás, tak v ostatních členských státech,“ upřesnila Eliška Křížová. Českým potravinářům by podobný název vadil určitě. „Termín ‚Oat milk‘ a jeho odvozenina ‚Oat M*lk‘ apod. nejsou uvedeny na seznamu výjimek. Proto, jednalo-li by se o název nemléčného výrobku, nemohl by být ze strany SZPI hodnocen jako odpovídající právním předpisům,“ uvádí Pavel Kopřiva a dodává, že inspekce se v současnosti zabývá několika obdobnými případy.
Podle našich informací je jedním z nich společnost Soyka, která nabízí „čerstvé ml*čné výrobky v bio kvalitě ze 100% organických sójových bobů“. V nabídce má rostlinné produkty s názvy jako Čerstvé sójové Ml*ko plnotučné, Jog*rt Natural nebo Kef*r Natural. I ona tak podle všeho své výrobky bude muset označit jinými názvy.
