Nové antibiotikum je zatím ve fázi 1 klinického zkoušení, takže do případného běžného použití se dostane nejdřív za několik let. Nyní vědci zkoumají účinky na myších, další postup léku směrem k testům na lidech a ke schválení může být velmi obtížný.
Co se dozvíte v článku
Lék funguje jen na danou bakterii
„Fascinující je, že toto antibiotikum má účinek pouze na acinetobaktera, ne na jiné bakterie. Je to tedy vlastně ideální antibiotikum – působí na bakterii způsobující infekci, ale ušetří ostatní bakterie, které žijí na nás a v nás a které potřebujeme k životu (mikrobiom),“ uvedl na svém účtu na síti X doktor Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Unikátní princip účinku
„Účinek zosurabalpinu je unikátní, inhibuje transport lipopolysacharidu acinetobaktera na zevní membránu,“ vysvětlil.
Bakterie Acinetobacter baumannii patří do skupiny takzvaných gramnegativních bakterií, které odolávají antibiotikům právě díky buněčné stěně tvořené lipopolysacharidy (LPS).
„LPS umožňují bakteriím přežívat i v nepřátelském prostředí a ustát nápor imunitního systému,“ citovala ČTK jednoho z autorů studie nového léku, Michaela Lobritze.
Podle něj látka bakteriím brání v ukládání LPS v buněčné stěně a tím je ničí. „Poprvé jsme objevili něco, co funguje tímto způsobem, takže jde o jedinečnou záležitost co do chemického složení i mechanismu účinku,“ dodal.
Bakterie je nebezpečná pro oslabené pacienty
Kmeny bakterií Acinetobacter baumannii se vyskytují běžně v přírodě a pro zdravého člověka nepředstavují velké nebezpečí, neboť u něj nezpůsobují infekce. Nebezpečné ale mohou být pro pacienty v nemocnicích, tedy pro oslabené jedince, například s poruchou imunity, na jednotkách intenzivní péče či se zavedenými cévními nebo jinými katetry.
„U těch způsobuje např. zápaly plic, sepse a infekce močových cest. Proto se acinetobakterovi (a dalším podobným bakteriím, např. Pseudomonas aeruginosa) říká oportunní bakterie (opportunity = příležitost), protože právě využívají příležitosti u oslabených pacientů,“ dodal Štefan.
Co je to antibiotická rezistence?
Bakterie známé i pod zkratkou CRAB jsou hrozbou kvůli tomu, že jsou rezistentní proti běžným antibiotikům. Jinými slovy na ně tato léčiva nezabírají. Světová zdravotnická organizace je proto považuje za jedny z nejnebezpečnějších patogenů.
Na antibiotickou rezistenci upozornil už Alexander Fleming, když první penicilin objevil. Bakterie totiž chtějí přežít a umí si vytvořit faktor, který jim v tom pomůže. Najdou si proto způsob, jak léky obejít a nenechat se zahubit. Antibiotika určená na danou infekci pak přestávají působit, musí se používat jiná, která mají jiný mechanismus účinku.
Zajímáte se o to, jestli nedostáváte antibiotika zbytečně?
„Rezistentní bakterie si navíc dokážou předávat odolnost na antibiotika mezi sebou i bez jejich přítomnosti. Umí se šířit z člověka na člověka. Dalším rizikem je fakt, že dochází k tzv. multirezistenci, kdy si bakterie vytvoří rezistenci na více než jeden typ antibiotik,“ vysvětlila pro server Vitalia.cz už dříve profesorka Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro ATB SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.
Šestice nejnebezpečnějších bakterií
Pokud mluvíme o rezistentních bakteriích, dělá odborníkům největší vrásky šestice patogenů, známá jako ESKAPE. Jde o zkratku jejich názvů: Enterococcus faecium, Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Acinetobacter baumannii, Pseudomonas aeruginosa a Enterobacter.
Většinou se jimi lidé nakazí v nemocnicích. „Tzv. panrezistentní kmeny (rezistentní na všechna dostupná ATB) jsou naštěstí vzácné, většinou najdeme nějakou cestu, jak pacienta léčit,“ uvedl Štefan.
