„Od prosince loňského roku Národní referenční laboratoř eviduje zvýšený počet případů, kdy streptokok skupiny A způsobil invazivní onemocnění, což znamená, že byl laboratorně prokázán v krvi či mozkomíšním moku pacienta. Během prosince potvrdila naše laboratoř celkem 24 invazivních infekcí, z toho 7 u dětí do 18 let věku. Trend pokračuje i v roce 2023,“ upřesňuje Jana Kozáková, vedoucí Centra epidemiologie a mikrobiologie a vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy.
V předchozích pěti letech laboratoř obdržela celkem mezi 46 až 84 vzorky se streptokokem skupiny A. Za celý rok 2022 to pak bylo 105 vzorků a za leden letošního roku 29. Pokud jde o invazivní materiál (tedy krev a mozkomíšní mok), dostávala laboratoř v letech 2017 až 2021 mezi 31 a 58 vzorky, v roce 2022 to bylo 89 a v lednu letošního roku 23 vzorků.
Invazivní onemocnění streptokokem skupiny A probíhají jako bakteriémie, což znamená přítomnost bakterií v krvi pacienta, nebo sepse s celkovými příznaky, jako je například horečka, celková schvácenost a zhoršení funkce životně důležitých orgánů. Může se ale rozvinout až streptokokový syndrom toxického šoku, kdy dochází k selhávání funkce orgánů a pacient je bezprostředně ohrožen na životě.
„V populaci se streptokoky skupiny A udržují častými přenosy z jedince na jedince. Nevyvolá-li streptokok u člověka primární onemocnění, hnisavou komplikaci nebo pozdní následek jako onemocnění srdce nebo ledvin do zhruba jednoho měsíce po uchycení na sliznicích, považují se rizika infikovaného hostitele za zanedbatelná. Nakažlivost pro vnímavé okolí také rychle klesá. V kolektivu (např. školka) nebo uzavřené populaci stálého složení se tedy každý streptokok za určitou dobu ,opotřebuje‘ a nakonec vymizí. Výskyt pozdních následků se v České republice pohybuje v promilových hodnotách,“ popisuje dále doktorka Jana Kozáková.
Běžná infekční onemocnění vyvolaná streptokokem skupiny A, jako jsou právě angína a spála, se léčí především penicilinem, při invazivním onemocnění se závažným průběhem se volí antibiotika dle stavu pacienta. Pouhá přítomnost streptokoka skupiny A v krku člověka se bez příznaků infekce dýchacích cest antibiotiky neléčí.
„Před předepsáním antibiotik je obecně dobré, aby ošetřující lékaři pečlivě zvážili, zda je taková medikace nutná. Důležité je dobře posoudit aktuální příznaky onemocnění a na základě nich se dále rozhodovat,“ dodává k nasazení antibiotické léčby doktorka Jana Kozáková.
Spotřeba antibiotik vzrostla o desítky procent
Řada antibiotik však na českém trhu už od podzimu chyběla a ministerstvo zdravotnictví muselo výpadek řešit mimořádnými dodávkami léků ze zahraničí. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se meziročně spotřebovalo o 47 procent více antibiotických tablet, v případě suspenzí šlo dokonce o 136procentní nárůst. Hovořil o tom na tiskové konferenci k situaci na trhu léčiv 13. února.
Dát však zvýšený výskyt streptokoka a nárůst užívání antibiotik do souvislosti jednoznačně nelze. „Do přímé souvislosti to dát nelze, ale samozřejmě vyšší výskyt streptokoka může generovat i vyšší spotřebu antibiotik,“ řekla Vitalii.cz mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.
Monitoring neexistuje, ale pacientů je víc po celé Evropě
Jak mluvčí upozornila, Česko nemá systémový monitoring, tzv. surveillance, invazivních infekcí streptokokem skupiny A. Národní referenční laboratoř tedy může pracovat jen se vzorky, které se k ní dostanou. „Nemáme čísla za celou Českou republiku, ale víme, že vzorků dostáváme nyní víc než v jiných letech. Také z hovorů s pediatry a lékaři vyplývá, že výskyt je skutečně vyšší,“ poznamenala ještě Čechová.
Zvýšený výskyt onemocnění způsobených streptokokem skupiny A podle ní hlásí i další evropské země. Tento vývoj SZÚ připisuje, podobně jako u jiných infekcí v poslední době, nepromořenosti populace z období pandemických let.
„Kvůli protiepidemickým opatřením během pandemie covidu-19 mívají lidé obecně méně trénovanou imunitu a jsou vnímavější k mnoha typům dříve potlačených infekcí. To se týká i angín a spály. Angína a spála se častěji vyskytují u lidí, kteří se zotavují po běžném nachlazení nebo chřipce. Lze očekávat, že s poklesem výskytu virových infekcí horních cest dýchacích dojde postupně i k poklesu případů onemocnění vyvolaných streptokokem skupiny A,“ uzavřela Čechová.
