Náhlá a svíravá bolest na hrudi nemusí nutně značit pouze infarkt. Typicky se tyto příznaky objevují i u anginy pectoris, jedné z akutních forem ischemické choroby srdeční (ICHS). Často se projevuje po zvýšené fyzické námaze, jako je běh nebo rychlá chůze. Prevencí může být omezení tučného jídla nebo třeba soli.
Jedná se o akutní formu ischemické choroby srdeční (ICHS). Při této nemoci, která napadá koronární tepny, není srdeční sval dostatečně zásoben krví a kyslíkem. Srdce tak nedostává potřebné množství kyslíku a přestává plnit svou funkci. Krev poté není dostatečně okysličena. Jinak řečeno, jde o kyslíkový dluh.
K odhalení nemoci slouží EKG záznam a především takzvané zátěžové EKG (ergometrie). Nemoc obvykle nelze zcela vyléčit, dají se ale mírnit její záchvaty. V závažnějších případech může pomoci například lék Nitroglycerin ve formě tablet či spreje. V klidovém režimu obvykle potíže do několika minut ustoupí.
Jak se pozná angina pectoris a na jaké fáze se toto onemocnění vlastně dělí? Pokud se u pacienta rozvine angina pectoris, pravděpodobně zaznamená tyto příznaky:
Typicky se angina pectoris projevuje silnou tlakovou bolestí na hrudi, která může připomínat infarkt. Tato bolest často vystřeluje do čelisti, levého ramene nebo vnitřní strany levé paže. Méně často pak pacienti zmiňují bolest v podbřišku nebo obtíže po jídle. Problémy se nejčastěji objevují při fyzické zátěži, jako je třeba běh nebo rychlá chůze, a někdy i při stresových situacích. Bolest může být doprovázena i dušností a pocity úzkosti či únavy.
Zřídkakdy se problémy objevují i po velkých porcích jídla. Na rozdíl od infarktu tyto bolesti ale mizí často do několika minut od fyzické zátěže či po podání léku Nitroglycerin. V této formě se onemocnění může vyskytovat řadu let, což se označuje jako stabilní angina pectoris. U té je zpravidla pacientovi podáván již zmírněný Nitroglycerin.
Nestabilní angina pectoris se projevuje bolestmi na hrudi ve stejné nebo horší míře. Pro pacienta jsou případy, kdy se vyskytují, ale neobvyklé. Například bolest nepřijde typicky po běhu, ale stačí pouze sejít schody. Tyto záchvaty často nabírají na intenzitě a omezují pacientovu schopnost vykonávat běžné aktivity. Nestabilní angině pectoris často předchází prasknutí aterosklerotického plaku a následné vytvoření krevní sraženiny.
Hranice mezi nestabilní anginou pectoris (u které nedochází k odumírání buněk myokardu) a akutním infarktem myokardu (u kterého ke ztrátě buněk dochází), jsou při povrchním vyšetření bez zjištění laboratorních hodnot těžko rozlišitelné. Podle stupně závažnosti se přitom u anginy pectoris rozlišují čtyři stadia:
Ve většině případů se jedná o důsledek aterosklerózy koronárních tepen, které jsou zúženy a znemožní zvýšení průtoku krve při zátěži. Riziko propuknutí pacient může snížit zdravějším životním stylem. Roli hrají i genetické predispozice.
Prevencí před propuknutím nemoci, ke které může mít pacient i genetické predispozice, je například velké omezení soli v jídle. Pacientům se obecně doporučuje zdravý životní styl. To znamená i absolutní zákaz kouření.Inhalace tabáku aktivuje sympatický nervový systém, který poškozuje vnitřní výstelku cév a srážení krevních destiček. Prognóza těch, kteří už jsou nemocní a přestanou kouřit, je výrazně lepší než těch, kteří kouří dál.
Důležitou složkou je také tělesný pohyb. I v případě, kdy už je člověk nemocný, by měl nejlépe zvládnout alespoň takovou tělesnou aktivitu, která mu nezpůsobí dušnost nebo jiné nepříjemné příznaky. Všeobecně se pak doporučuje pohyb, při kterém je zapojeno více svalů. Je to například jízda na kole, rychlá chůze, klus nebo plavání.
Neméně důležité je pak přizpůsobit nemoci i svůj jídelníček. Například tuky s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin jsou škodlivé pro rozvoj aterosklerózy a zvyšují riziko trombózy cév. Proto by lidé měli při výběru tuků dbát na to, aby v nich převažovaly nenasycené mastné kyseliny – tzn. rostlinné oleje a tuky. Strava obsahující nižší podíl nasycených mastných kyselin dokáže u nemocných zpomalit progresi koronární aterosklerózy a snížit úmrtnost.
Nejčastěji se k léčbě anginy pectoris využívají takzvané nitráty, jako je lék Nitroglycerin, který se podává pod jazyk nebo ve formě spreje při záchvatu. Aktuálně se používají nitráty, které působí dlouhodobě, a nitráty, které omezují vznik bolesti při zátěži.
Kromě léků jsou využívány ještě dvě metody, které by pacientovi měly pomoci zmírnit nebo zcela odstranit obtíže a obnovit průtok krve přes zúžená místa. Jde o koronární angioplastiku, která je často doplněná implantací kovové výztuhy. Druhou možností je chirurgická revaskularizace. To znamená našití aortokoronárních bypassů (cév), které obejdou zasažená místa. Chirurgický výkon se dá v mnoha případech provést bez mimotělního oběhu (na běžícím srdci).
Zdroj: cpzp.cz, ikem.cz