Spálová angína je vysoce infekční onemocnění způsobené bakterií Streptococcus pyogenes. Nejčastěji jí trpí děti ve věku 5–15 let, přičemž nezřídka postihuje celé kolektivy. Bakterie produkuje toxin, který způsobuje bolesti v krku a potíže s polykáním, vyrážku a malinový jazyk. Spálovou angínu lze naštěstí léčit antibiotiky. Nevyplatí se ji ale podceňovat, neboť může vést k vážným komplikacím.
Spálová angína je vysoce infekční bakteriální onemocnění. Jeho původcem je β-hemolytický streptokok skupiny A, konkrétně jde o druh Streptococcus pyogenes. Za typické projevy spálové angíny, mezi které patří například „malinový jazyk“ nebo vyrážka, ovšem nezodpovídá samotný streptokok, nýbrž tzv. Dickův erytrogenní (pyogenní) toxin, který produkuje.
Toxin putuje krevním řečištěm do celého těla a poškozuje jemné cévy. Organismus osob s poruchou imunity na přítomnost toxinu reaguje přehnaně, někdy může dokonce dojít k toxickému šoku.
Spálová angína nejčastěji postihuje děti ve věku 5–15 let. Protože je extrémně infekční, objevuje se typicky v dětských kolektivech. Výjimečně se pak může objevit i u dospělých, zatímco u kojenců a batolat do 3 let se paradoxně prakticky nevyskytuje.
Spálová angína je kapénková infekce, tudíž se může snadno šířit vzduchem. Dalším způsobem šíření je kontakt s infikovanými předměty, které nakažený používal. Může jít třeba o hračky, nádobí nebo sdílené předměty denní potřeby (ručníky a podobně).
VIDEO: Spálová angína – příznaky, inkubační doba a léčba
Zdroj: YouTube / Vitalia.cz
Spálová angína je typem tzv. spály. Jako spála se kromě spálové angíny označuje ještě ranná spála. Mají společného původce nemoci, ale projevy mohou být jiné. Při ranné spále totiž streptokok nepronikne do organismu prostřednictvím sliznic dýchacích cest, nýbrž přes kůži (při poranění).
Spálovou angínou i rannou spálou se může člověk nakazit opakovaně. Chladnější teploty patří mezi rizikové faktory, které k rozvoji infekce přispívají. Proto se epidemie spálové angíny objevují nejčastěji na přelomu zimy a jara a také na podzim.
Inkubační doba spálové angíny se pohybuje mezi 2–4 dny, někde se uvádí 1–5 dní.
Mezi typické příznaky spálové angíny, které se po uplynutí inkubační doby objevují, patří:
Po několika dnech se přidruží také spálová vyrážka. Kůže nemocného zhrubne, připomíná spálení od slunce. Obvykle se na kůži objeví drobné červené tečky, ale někdy může jen zhrubnout bez změny zabarvení. Spálová vyrážka se nejprve vyseje na břiše, ale poté se rozšíří i na hruď, podpaží, loketní jamky, vnitřní strany stehen a místa, kde jsou kožní záhyby.
Místo postižené vyrážkou typicky zesvětlá, pokud na něj zatlačíte. Přibližně po 4 dnech začne vyrážka ustupovat. U pacientů s horším průběhem nemoci se objevuje silně zrohovatělá kůže, která se pak asi po týdnu začne olupovat. Olupování kůže může trvat i několik týdnů.
Období, kdy pacient trpí spálovou vyrážkou, navíc provází další typické příznaky:
Přibližně u 50 % dětí nezačíná spálová angína hned horečkou, zimnicí a extrémní bolestí v krku. Mohou se objevit jen mírné příznaky, jako je lehce zvýšená tělesná teplota a bolest v krku. Může tedy snadno dojít k záměně s jiným onemocněním.
Rodiče obvykle zjistí, že jde o spálu, až ve chvíli, kdy kůži postihne vyrážka a jazyk se zbarví do malinova. Mladší děti při spálové angíně často trpí hlenohnisavou rýmou, zvětšenými mízními uzlinami a zánětem středního ucha.
Spálová angína patří mezi choroby přenášené hlavně v dětských kolektivech. Pokud se spálou nakazí dospělý, nemusí pocítit žádné vážné příznaky. Samozřejmě se ale může stát, že bude mít i dospělý pacient podobný průběh spály jako děti. Jde však o výjimečné případy.
Spálová angína se u těhotných žen objevuje bohužel častěji než u jiných dospělých osob. Na druhou stranu ale nepředstavuje bezprostřední nebezpečí pro plod. Problém představuje spíše to, že samotná nemoc a antibiotická léčba již tak zatížený organismus ještě více vyčerpá.
Při podezření na spálovou angínu je nutné co nejrychleji vyhledat lékaře. Obvodní lékař (v případě dětí pediatr) pacienta vyšetří, zhodnotí klinické příznaky a provede výtěr z krku. Vzorek pošle na bakteriologické vyšetření do laboratoře, aby se skutečně potvrdilo, že se jedná o streptokokovou infekci. Případně odebere také krev pro vyšetření zánětlivých parametrů.
V mnoha ordinacích jsou dnes lékaři vybaveni ordinačním strep-testem a CRP testem. Tato vyšetření jsou sice jen orientační, nicméně pokud má pacient typické příznaky spálové angíny, lékař by je měl určitě provést, aby mohla být co nejrychleji zahájena léčba. Ta se poté může podle výsledků laboratorního vyšetření případně upravit.
Spálová angína patří mezi bakteriální infekce, proto se k její léčbě používají antibiotika. Jako antibiotikum první volby lékaři nejčastěji předepisují penicilin. Druhou možností jsou makrolidová antibiotika, která se jako první podávají u osob trpících alergií na penicilin.
Pro plné zotavení ze spálové angíny a omezení rizika potenciálních komplikací je klíčové vybrat celou dávku antibiotik – a to i v případě, že došlo k odeznění všech klinických příznaků a pacient se již cítí dobře. Během antibiotické léčby i několik týdnů po dobrání léků je vhodné užívat probiotika, aby se střevní mikroflóra zharmonizovala.
Pokud pacienta vyrážka hodně svědí, lékař může předepsat antihistaminika zmírňující tento problém.
Při vysokých horečkách se doporučuje teplotu snižovat volně dostupnými léky. Dětem je možné podávat paracetamol a mohou také užívat ibuprofen proti bolestem. Děti do 16 let by ovšem neměly užívat přípravky s kyselinou salicylovou, jako jsou acylpyrin nebo aspirin. Silné bolesti v krku lze také mírnit cucáním pastilek, speciálními spreji nebo kloktadly.
Kromě farmakologické léčby lékaři doporučují dodržovat základní režimová opatření, mezi která patří:
Klidový režim by měl trvat minimálně týden, nicméně je vhodné setrvat v mírném klidu ještě několik týdnů po ukončení antibiotické léčby. Organismus potřebuje trochu času na nabrání sil.
Spálová angína patřila před objevením antibiotik mezi smrtelné nemoci. V současné době představují nejvážnější komplikace neléčené spálové angíny tzv. postreptokokové sterilní následky:
Výše uvedené komplikace se rozvíjí v průběhu několika týdnů po prodělání spálové angíny. K průkazu původce těchto onemocnění se používá tzv. ASLO test (anti-streptolysin O), při kterém se stanovuje hladina protilátek namířených proti streptolysinu O. Jde o bílkovinný produkt této bakterie (antigen), který v krvi zůstává přítomen delší dobu po prodělání spály.
Zdroje: mayoclinic.org, healthline.com, ncbi.nlm.nih.gov, sciencedirect.com